Turisticko-mediální kurz 9.BC

Úvodní slovo
Každým rokem naše škola pořádá pro žáky devátých ročníků týdenní turisticko-mediální kurz. Účastní se jej většina žáků devátých ročníků.
Denní náplní jsou zajímavá putování pěšky na nejrůznější místa v okolí zvolené základny. Další náplní je příprava mediálního obsahu, v našem případě filmu. Tak, aby si žáci vyzkoušeli profesionální tvorbu filmu. Příprava na tuto akci začíná asi měsíc před odjezdem. Žáci se rozdělili do skupin po 4 až 6. Museli si vymyslet příběh, svého filmu. Na tento příběh připravit scénář s dialogy, popisem prostředí, seznamem pomůcek, kulis, .... Žáci si rozdělí role: režisér, kameraman, scénárista, maskér, ... Kolektiv je malý, film je nízkorozpočtový, takže jedna osoba zastává většinou více funkcí a pokud je potřeba větší obsazení komparzu můžou si týmy pomáhat i mezi sebou. 
Práce pokračuje na kurzu výběrem míst k natáčení, přípravou místa, přípravou kostýmů, přípravou herců, samotným natáčením. Na závěr následuje postprodukce to znamená prohlédnutím natočeného materiálu, výběr scén, které budou požity, střihem, výběrem hudby, přípravou titulků. Vyvrcholením celého snažení je slavnostní promítání na noci filmových talentů.

Popis žáků jak to vidí žáci 9. ročníku, kteří mají kurz již za sebou, si můžete přečíst zde.
V první polovině června se žáci devátých ročníků zúčastnili turisticko-mediálního kurzu. Žáci jeli na kurz ve dvou termínech, od 6. do 10. června jela třída 9.A, od 13. do 17. června třídy 9.B a 9.C. Obě tyto skupiny byly ubytovány v hotelu Permoník, který se nachází v Beskydech, kousek od vesnice Nový Hrozenkov. 
Jak už název kurzu napovídá, žáci se učili pracovat s fotoaparátem a videokamerou a dozvěděli se něco víc o tvorbě filmů a fotografování. Nově nabyté informace ohledně fotografování si žáci mohli vyzkoušet během každodenních výšlapů a vycházek, na něž tak máme spousty vzpomínek, právě v podobě fotek. Volný čas žáci trávili na pokojích nebo u bazénu, večery jsme pak společně trávili ve společenské místnosti hraním her.
V průběhu kurzu byli žáci rozděleni do několika skupin, každá skupina měla za úkol natočit na kurzu krátký film. Žáci si tak rozdělili funkce, dopředu si připravili scénář a na kurzu natáčeli a stříhali. Díky vlastnímu filmu si tak mohli vyzkoušet, jak vlastně film vzniká, pracovali s editorem videí, ale hlavně si během natáčení užili i spoustu zábavy. Výsledné filmy jsme společně zhlédli náš poslední, čtvrteční večer. Vy máte možnost zhlédnout je na školním youtubovém účtu. Michaela Janečková

Na tomto kurzu bylo šest skupin.
Skupina1: Kořístková, Koňaříková, Dopitová, Kříž, Škoda
Skupina2: Jedličková, Helsnerová, Tauber, Koláček, Dreiseitl, Koukal
Skupina3: Brada, Štěpánek, Toman, Bělík
Skupina4: Kulas, Matušková, Skřička, Stržínková
Skupina5: Kubíková, Bundil, Čepicová, Pitrunová, Hynčica, Pinček
Skupina6: Pavel, Kaláb, Biskup, Kopetzký

Co jsme dělali celý týden. Snažili jsme se vyvážit práci s digitálními technologiemi a pobyt v přírodě a zdravý pohyb. Vše se přizpůsobovalo počasí, což byl klíčový faktor, jak pro natáčení tak pro pohyb venku. Dále jsme se snažili zažít hodně strandy, nějakou tu práci nejlépe pokud se to podařili sloučit. 

V pondělí ráno jsme měli sraz na nádraží v 8.30 většina lidí přišla včas. Ještě, než nám přijel vlak tak se tam stavil pan učitel Drábek, vysbírat od nás elektroniku kterou chceme vzít a bojíme se o ní. Pak jsme 8.50 bez problému nastoupili do vlaku kterým jsme jeli něco přes hodinu a půl a ve Vsetíně jsme přebíhali do druhého vlaku, který nás dovezl až do Nového Hrozenkova. Tam nás čekal znovu pan učitel s autem a byl tak ochotný, že skoro všem vzal do auta batohy a tašky což bylo pro mě velká záchrana, protože jsem měla jenom jednu velkou tašku, takže jsem šla až nahoru s prázdnýma rukama. Šli jsme asi 2,5 kilometru v klidu po kraji cesty. 
Až jsme došli na hotel tak učitelé nám rozdělili pokoje, ale sami jsme si je ještě po vyměňovali, aby nám seděli do počtu. Když jsme si holky vybalili tak jsme si chvilku povídaly a řešili kde kdo má pokoje a pak už nás obíhali učitelé, že je oběd.
Na oběd byl guláš s knedlíkem. Za mě jeden z těch lepší guláš. Pro jídlo a pití jsme si chodili sami, a právě na obědě jsme zjistili že tam jsme s malými dětmi, které řvaly víc jak my, a to už je co říct. 
Po obědě jsme měli nějakou dobu odpolední klid, kdy jsme se šli podívat ke klukům a pobavit se snímá, podívat se k nim na pokoj a tak. Po asi dvou hodinách si nás zavolali a šli jsme všichni na krátkou procházku po okolí abychom věděli kde co je a nafotili za ten den fotky. Po cestě jsme našli obchod, kde budeme chodit kupovat jídlo a pití. Většina lidí si šla ještě něco koupit a šli jsme pomalu zpátky, protože začínalo pršet a než jsme došli na hotel tak už se rozpršelo a přišli jsme úplně mokří.
Zavolal si nás pan učitel do místnosti jménem bar, aby nám vysvětlil, co budeme zhruba dělat, v jaká skupině jsme a ukázal nějaké filmy z předešlých kurzů. Pak už byla večeře, na kterou bylo rizoto a tím jsme si ověřili že tam vaří docela dobře a většinou jsme se dobře najedli. Měli jsme zase volno až do večerního programu.
Večer jsme byli opět v baru a promítali jsme si deset nejlepších fotek od každé skupiny a pan učitel nám říkal jaké chyby děláme u focení a vysvětloval nám, jak máme fotit. Pak jsme hráli hry, které mě moc ten den nebavili a rozdělili jsme si na celý týden andělé kterým máme dělat dobré skutky.
Po večerních aktivitách jsme šli navštívit kamarády na pokoje, pak nás učitelé poslali zpátky na své pokoje. Chvílí jsme si s holkami povídali a pak šli spát. Anička Koňaříková

Úterý ráno jsme každý vstávali tak, abychom stihli snídani na 8 hodin. Někteří přišli pozdě, jak jinak. Na snídani byly švédské stoly, takže si každý mohl vybrat, co chtěl. Po snídani jsme se domluvili s učiteli, jak bude den probíhat.
Dopoledne jsme šli na procházku po červené na vyhlídkové místo. Šli jsme lesem, pouštěli si písničky, zpívali a tancovali. Několik lidí přehlédlo odbočku, šli po špatné cestě a museli si vyšlapat strašně prudký kopec. Já teda nemohla dýchat, protože nejsem zvyklá a hlavně jsme šli s Klaudi hned první den spát asi okolo druhé ráno takže jsme byly obě unavené. Na procházce zůstalo pár lidí bylo moc v zadu, fotili a loudali se až ztratili se. Tak jsme na ně čekali a nakonec si holky zavolali a musel pro ně pan učitel Drábek zaběhnout. 
Když jsme se vrátili, šli jsme na oběd. Měli jsme smažený květák s bramborem. Bylo to moc dobré. Po obědě jsme šli na pokoje a probíhal odpolední klid. Od 13:30 jsme se pustili do natáčení a natáčeli jsme své první scény až do večeře. Všechny skupinky se shromáždili a domlouvali se, kde a jak budou, co natáčet. Dělali jsme u natáčení blbinky a tak nám trvalo strašně dlouho to natočit, protože se pořád někdo smál. 
K večeři na 18 hodin jsme měli boloňské špagety a po večeři jsme na chvilku byli na pokojích a v 20 hodin jsme měli sraz ve společenské místnosti a začal večerní program. 
Ukazovali jsme si top 10 fotek každé skupiny a pak jsme hráli různé hry. Řekli jsme si kdo přežil hru na upíry a kdo byli upíři. Po skončení programu jsme měli volno do 22:30. Dělali jsme kraviny u kluků na pokoji. Holky lakovali klukům nehty a povídali jsme si a dávali si masky a pak jsme museli na své pokoje. Aneta Kořístková

Středeční ráno bylo jako každé jiné. Velmi těžce se nám vstávalo, protože jsme si každý večer povídali dlouho do noci. Když jsme v noci nemohli navštěvovat jiné pokoje, aspoň jsme si povídali skrz okna, která jsme měli přímo nad sebou. Náš pokoj klasicky přišel na snídani poslední, pár minut po osmé hodině. 
Dopoledne věnovali natáčení, většina skupin byla už za polovinou a troufnu si říct že my jsme nebyli pozadu. Zbývalo nám dotočit jen pár dodatečných scén, abychom poslední den mohli věnovat především střihu. 
Na jídlo si nemohu stěžovat, myslím si že se mnou bude každý souhlasit, že zde vařili výborně. K obědu byla polévka, kuřecí vývar s masem a nudlemi, která byla jedna z nejlepších za celý týden a jako druhý chod jsme měli houskový knedlík s rajskou omáčkou a masovými nudlemi. 
Po odpoledním klidu jsme vyrazili na šestikilometrový výšlap, cílem byla Kohútka. I když se občas ozývaly nesouhlasné řeči, všichni jsme se dostali až na vrchol. Na místě jsme si každý dali něco na jídlo, na výběr byly sladké plněné knedlíky, wafle, hranolky, smažený sýr, hamburger a spoustu dalších jídel. 
Pak jsme se vydali zpátky na hotel. Po chvíli cesty jsme se ale rozdělili na dvě skupiny, větší část šla cestou dolů, protože už byli unavení a zbytek jsme si trasu prodloužili ještě do mírného kopce. Později jsme potkali autobus, jehož řidič byl ochotný nás svézt na hotel, takže bylo vtipné pozorovat jak se měnily výrazy v obličejích všech ostatních když jsme projížděli kolem nich.
Nakonec jsme se všichni vrátili v pořádku asi půl hodiny před večeří, všichni jsme se těšili na francouzské brambory s kečupem. 
Po večeři se některé skupiny ještě snažily něco natočit, ale myslím, že jsme byli všichni dost unavení, takže jsme se nezmohli na nic jiného něž jen odpočívat na pokojích a povídat si. 
Na večerním programu jsme jako každý večer hráli hry, které občas dle mého skromného názoru nebyly plně vhodné, ale jindy byly vcelku zábavné. Po skončení her se spousta lidí odebrala k nám na pokoj, kde jsme se dívali na film. Bohužel když už bylo po večerce tak učitelé poslali všechny na své pokoje. Myslím si že jsme si celý den docela užili a samozřejmě jsme zase všichni šli spát pozdě. Tereza Kubátová

Středeční ráno bylo jako každé jiné. Velmi těžce se nám vstávalo, protože jsme si každý večer povídali dlouho do noci. Když jsme v noci nemohli navštěvovat jiné pokoje, aspoň jsme si povídali skrz okna, která jsme měli přímo nad sebou. Náš pokoj klasicky přišel na snídani poslední, pár minut po osmé hodině. 
Dopoledne věnovali natáčení, většina skupin byla už za polovinou a troufnu si říct že my jsme nebyli pozadu. Zbývalo nám dotočit jen pár dodatečných scén, abychom poslední den mohli věnovat především střihu. 
Na jídlo si nemohu stěžovat, myslím si že se mnou bude každý souhlasit, že zde vařili výborně. K obědu byla polévka, kuřecí vývar s masem a nudlemi, která byla jedna z nejlepších za celý týden a jako druhý chod jsme měli houskový knedlík s rajskou omáčkou a masovými nudlemi. 
Po odpoledním klidu jsme vyrazili na šestikilometrový výšlap, cílem byla Kohútka. I když se občas ozývaly nesouhlasné řeči, všichni jsme se dostali až na vrchol. Na místě jsme si každý dali něco na jídlo, na výběr byly sladké plněné knedlíky, wafle, hranolky, smažený sýr a spoustu dalších jídel. 
Pak jsme se vydali zpátky na hotel. Po chvíli cesty jsme se ale rozdělili na dvě skupiny, větší část šla cestou dolů, protože už byli unavení a zbytek jsme si trasu prodloužili ještě do mírného kopce. Později jsme potkali autobus, jehož řidič byl ochotný nás svézt na hotel, takže bylo vtipné pozorovat jak se měnily výrazy v obličejích všech ostatních když jsme projížděli kolem nich.
Nakonec jsme se všichni vrátili v pořádku asi půl hodiny před večeří, všichni jsme se těšili na francouzské brambory s kečupem. 
Po večeři se některé skupiny ještě snažily něco natočit, ale myslím, že jsme byli všichni dost unavení, takže jsme se nezmohli na nic jiného něž jen odpočívat na pokojích a povídat si. 
Na večerním programu jsme jako každý večer hráli hry, které občas dle mého skromného názoru nebyly plně vhodné, ale jindy byly vcelku zábavné. Po skončení her se spousta lidí odebrala k nám na pokoj, kde jsme se dívali na film. Bohužel když už bylo po večerce tak učitelé poslali všechny na své pokoje. Myslím si že jsme si celý den docela užili a samozřejmě jsme zase všichni šli spát pozdě.

Ve čtvrtek ráno jsme se probudili do krásného slunečného dne. K snídani jsme měli jako každý den švédské stoly, které byly moc dobré. Na večer se chystala slavnostní premiéra našich filmů, na kterou jsme se všichni těšili a zároveň jsme se obávali, proto jsme celé dopoledne dotáčeli poslední scény. Dali jsme si výborný oběd, buchtičky s krémem.  Po obědě jsme chvíli odpočívali a pár lidí šlo do bazénu, nikomu se tam však moc nechtělo a přes přemlouvání paní učitelky Steckerové a pana učitele Janíka, kteří měli zajímavé plavky. Po krátké pauze jsme se pustili do závěrečného střihu našich filmů, který trval až do večeře a někteří stále točili. Blížilo se 20:00, čas odevzdání našich filmů panu učiteli Drábkovi. Bohužel se některé skupiny opozdili, takže naše premiéra začala později a my jsme mezitím koukali na seriál ZOO. Pan učitel Drábek nás uvítal úvodním slovem a začalo promítání filmů. Po skončení byly vyhodnoceny ceny za různé kategorie. Nejlepší film našeho TMK byla Vražedná tretra. Ovšem nejoriginálnější film byl Siren Head, u kterého jsme se všichni velice zasmáli a doporučuji všem podívat se na to. Po premiéře jsme vyhodnotili hru Na upíry, byli úspěšní a zabili všechny. Také jsme vyhodnocovali Anděly, každý měl vylosovanou osobu a celý týden jí měl dělat „anděla“ – pomáhat a dělat radost. Spousta lidí uhodla, kdo jim pomáhal, ale někteří si nevšimli. Kvůli opožděné premiéře jsme ale nestihli stezku odvahy, což nám moc nevadilo. Měli jsme posunutou večerku a šli jsme spát později.  Edita Pitrunová

Byl pátek ráno, poslední den našeho odjezdu. Vzbudili jsme se v 7:30 a šli jsme na poslední snídani, kde byla spousta šmakulád. Po snídani jsme si sbalili věci a uklidili pokoje. Věci jsme si odnesli do haly a psychicky jsme se připravovali na smutný odjezd domů. Polovina lidí jela na nádraží autobusem, který jel dříve a čekali tam, zbytek šel později pěšky. Na nádraží byla jiná škola, ale do vlaku jsme se všichni vešli. Přestoupili jsme ve Vsetíně a v dalším vlaku jsme se koukali na Shreka. Dojeli jsme do Hranic na malé nádraží a tam jsme se vydali každý svou cestou. Jiří Štěpánek

Tak probíhalo pět dní, které jsme strávili mimo své domovy. Během těchto pěti dní jsme vyfotili asi 1000 fotek, každý den jsme se zlepšovali, protože pan učitel Drábek nám vysvětloval každý den jak lépe fotit. Za těchto pět dní jsme natočili sedm filmů. a samozřejme jsme zažili spoustu srandy a odvezli si spoustu zážitků.

Skupina1: Spravedlnost
Skupina2: Majová cesta
Skupina3: Siren Head
Skupina4: Lupiči s Wishe
Skupina5: Láska znamení smrti
Skupina6: Vražedná tretra

Všechny videa naleznete na školním youtube.